„Otevírání české vědy zkušenostem ze zahraničí posunuje můj úhel pohledu na řadu věcí a je pro mě inspirativní. Jsem za to velmi ráda.“

Docentka Jana Soukopová se dlouhodobě zabývá ekonomickými souvislostmi udržitelného rozvoje, odpadovým a oběhovým hospodářstvím obcí a problematikou efektivnosti. Kromě výzkumu vyučuje a je garantkou předmětů zaměřených na ekonomické souvislosti udržitelného rozvoje, ekonomiky životního prostředí a metody hodnocení efektivnosti veřejných zakázek a projektů. Věnuje se také popularizaci problematiky oběhového hospodářství a ekonomiky odpadů.

Mohla byste prosím v krátkosti popsat, čím se zabýváte?

Ve svém výzkumu se věnuji ekonomickým souvislostem udržitelného rozvoje, výdajům obcí, odpadovému a oběhovému hospodářství obcí a problematice efektivnosti.

To je zajímavé tematické propojení. Co vás na vaší práci nejvíce baví?

Baví mě spojení ekonomie a životního prostředí, u kterých se zdá, že je mezi nimi zásadní rozpor, ale on není. Také mě baví mulitidisciplinarita oboru, kde se potkávám s kolegy napříč nejrůznějšími obory.

Co vás v poslední době v oblasti bioekonomiky nejvíce zaujalo?

Negativním způsobem to, že zastupitelé Brna neschválili zakázku na výstavbu třetího kotle Brněnské spalovny (tedy správně zařízení na energetické využití odpadů ZEVO). To považuji za obrovský problém do budoucna, který se odrazí na oběhovém hospodářství nejen Brna a Jihomoravského kraje, ale i okolních krajů. Navíc to bylo v tajném hlasování.

Jak jste se dostala k působení v bioekonomice? Inspiroval vás k tomu někdo?

Přivedl mě k ní můj tatínek, profesor Jiří Hřebíček, který byl sice matematik a informatik, ale věnoval se také informačním systémům odpadového hospodářství. Díky rodičům šlo tedy o velice přímou cestu, ve které mě všichni podporovali, a já jim za to moc děkuji.

Měla jste ve svých akademických začátcích nějakou ženu jako svůj profesní či osobní vzor, případně mentorku?

Při studiu na Ekonomicko-správní fakultě to byla profesorka Yvonne Strecková, která byla výraznou osobností veřejné ekonomie a já jsem, i když jsem studovala obchodní podnikání, chodila na všechny její předměty. Byla spoluzakladatelkou Ekonomicko-správní fakulty Masarykovy univerzity a inspirativní učitelkou.

Další ženou, která mě velmi ovlivnila, byla profesorka Jiřina Jílková, kterou jsem potkala velmi brzy, když jsem začala dělat vlastní výzkum a měla jsem projekty vědy a výzkumu financované Ministerstvem životního prostředí. Ona byla ta, která mi radila, s kým komunikovat, a přivedla mě ke své výzkumné skupině, se kterou doteď aktivně spolupracuji.

Jaké největší výzvě jste ve své kariéře čelila?

Asi dostat své články do časopisů v Q1 (jde o nejprestižnější vědecké časopisy, pozn.aut.).

Proměnilo se za dobu vašeho akademického působení nějak vědecké prostředí?

Velkou proměnu vědeckého prostředí vidím zejména v posledních pěti letech, kdy v akademickém prostředí pracuje čím dál více zahraničních kolegů. To vnímám velmi pozitivně. Otevírání se jiným pohledům a jiným zkušenostem posunuje můj úhel pohledu na řadu věcí a je pro mě inspirativní. Za to jsem velmi ráda.

Na co jste ve své kariéře nejvíce pyšná?

Na své dva syny. I když to není v kariéře.

Jaké jsou vaše nejbližší profesní plány?

V současné době se začínám věnovat ekonomice zdravotnictví. Na ESF budeme otevírat nový unikátní studijní program Applied Health Economics, který vznikl ve spolupráci šesti fakult Masarykovy univerzity. Já ho garantuji a budu v něm učit předměty související s hodnocením efektivnosti. Těším se na nové výzvy související s propojováním bioekonomiky a zdravotní ekonomiky, kde jsou velké přesahy.

Kam myslíte, že se bude biokenomika posouvat?  

Věřím, že výzkum v oblasti bioekonomiky se bude v ČR dále rozvíjet. Již dnes tu máme řadu vědců, kteří jsou uznávanými kapacitami ve světě. Pro budoucnost bioekonomiky bych si moc přála, aby nejen Ministerstvo životního prostředí a vláda, ale i další instituce zodpovědné za stav životního prostředí do svých analýz a rozhodování zapojovaly vědce z oblasti bioekonomiky. To v ČR stále oproti jiným zemím EU chybí a vědecká expertíza je využívána velmi málo, což je škoda.

Myslíte si, že k vědecké profesi patří angažovanost ve veřejném životě?

Myslím, že součástí vědecké profese je i třetí role, která by měla vědu a výzkum více přibližovat a vysvětlovat lidem. Na otázku ohledně angažovanosti to však úplně neodpovídá a já vlastně nevím, jak odpovědět. Záleží na nastavení každého z nás.

Co považujete za největší výzvu vašeho oboru v současné době?

Osvětu v oblasti nadměrné spotřeby a jejích negativních dopadů.

Autorka: Martina Fucimanová