Úvodní stránka >

Novinky >

Mezinárodní den žen a dívek ve vědě 2016

Mezinárodní den žen a dívek ve vědě 2016 Vytisknout stránku

Dne 11. února si letos poprvé v historii připomínáme všechny ženy a dívky působící ve vědě na celém světě. Rozhodlo tak Valné shromáždění OSN na sklonku loňského roku. NKC – gender a věda SOÚ AV ČR se proto rozhodlo oslovit několik vědeckých osobností s následujícími třemi dotazy:

1)      Proč se domníváte, že OSN ustanovilo tento den věnovaný jen ženám a dívkám ve vědě?

2)      Co byste ženám ve vědě popřál/a?

3)      Co vám v poslední době udělalo radost? 

 

   

Mgr. Marcela Linková, Ph.D., vedoucí NKC – gender a věda
1) Myslím, že to reflektuje rostoucí uznání toho, že nesmíme dovolit, aby vědu ovlivňovaly stereotypy a předsudky. To prostě nevede ke kvalitní vědě. Když si necháme vlastní úsudek kvalit člověka a jeho nápadů zastřít předsudky (o ženách, o lidech jiné než bílé barvy pleti), těžko tvrdit, že se řídíme meritokraticky – podle toho, co člověk umí. Svět se potýká s obrovskými výzvami a problémy a my potřebujeme lidi různého zázemí a s různými zkušenostmi, abychom to spolu mohli zvládnout. Věci jako energie, bezpečnost, chudoba, environmentální udržitelnost – všude musíme uvažovat o tom, jak tyto věci různě dopadají na ženy a muže, dívky a chlapce a musíme hledat řešení, která budou dobrá pro tyto různé skupiny.

 

2) Čas na promýšlení výzkumných otázek a pracovní prostředí, které se netočí pouze kolem soutěže, soutěživosti a tupého tlaku na výkon, kdy se nápady a myšlenky přepočítávají na body a peníze.  Samozřejmě také pracovní prostředí, kde budou moc profesně růst bez toho, že by se musely potýkat s hloupými předsudky: o ženách a technických vědách, o ženách ve vedoucích pozicích, o matkách, které vědě už nikdy nedají 100% své pozornosti atd.

 

3) Je pro mě obrovskou poctou, že jsem byla zvolena předsedkyní Helsinki Group on Gender in Research and Innovation, což je poradní skupina pro oblast genderové rovnosti ve vědě a inovacích v Evropském výzkumném prostoru.  Myslím, že tato nominace a zvolení není pouze odrazem mé pozice, ale vůbec uznáním práce, kterou Národní kontaktní centrum – gender a věda dlouhodobě vykonává. Jsme skvělý tým a o tom to podle mě ve vědě je.

 

Mgr. Kateřina Valachová Ph.D., ministryně školství, mládeže a tělovýchovy

1) Cílem je jistě zvýšení povědomí o tom, že ženy a dívky stále nemají rovný přístup a rovné možnosti pro to, aby se ve vědě prosadily. Stále existují systémové bariéry, které musí dnes a denně překonávat. Je třeba zvyšovat povědomí o tomto problému a také neustále dodávat ženám kuráže, aby se nevzdávaly. Kvalitní věda potřebuje spravedlivé zastoupení žen a mužů - bez toho nemůže dobře ve svých disciplínách reagovat na výzvy, které současný svět přináší.

2) Přeji jim především odvahu, sebevědomí, a aby vytrvaly a odolávaly nástrahám, které jsou jim kladeny do cesty. Neméně důležité je spravedlivé ohodnocení jejich práce - rozdíly v platech nejsou fér a nesmíme polevit v boji za to, aby byly eliminovány.


3) Setkání s dětmi, které letos obdržely cenu Michala Velíška za záchranu života. Byl to pro mě silný zážitek, jejich odvaha už v tak útlém věku je obdivuhodná.

   

RNDr. Tomáš Kostelecký, CSc, ředitel Sociologického ústavu AV ČR
1) Nejspíš chtěla OSN ženy a dívky povzbudit k tomu, aby se nebály představy, že by mohly být vědkyněmi. A těm, které už vědkyněmi jsou, chtěla OSN za jejich práci ve vědě, která jde stále ještě v mnoha kulturách proti tradičním představám o tom, jakou roli by ženy měly ve společnosti plnit, tímto způsobem poděkovat.

 

2) Aby měly dobré podmínky pro práci, byly svými kolegy brány za rovnocenné partnerky a aby je jejich vědecká práce bavila a naplňovala.

 

3) Největší radost jsem měl z toho, že se nám podařilo perfektně zorganizovat 12. konferenci Evropské Sociologické Asociace v Praze. Konference byla s téměř 3500 zúčastněnými nejen největším setkáním sociologů a socioložek v evropských dějinách, ale byla i jednou z nejlépe hodnocených konferencí této mezinárodní organizace. Sledování konferenčních prezentací a diskusí navíc povzbudilo mé přesvědčení, že jsou mé kolegyně a moji kolegové ze Sociologického ústavu konkurenceschopní nejen v tom, jak invenčně a spolehlivě organizovat vědecká setkání, ale i v tom, jak rigorózně a kvalitně dělat vlastní výzkum a jak zajímavě prezentovat na mezinárodním fóru jeho výsledky.

   

Mgr. Zuzana Uhde, Ph.D., šéfredaktorka časopisu Gender, rovné příležitosti a výzkum
1) Loňské rozhodnutí Valného shromáždění OSN ustavující Mezinárodní den žen a dívek ve vědě je výrazem uznání dlouholeté práce všech těch, kteří a které se snaží překonat genderové zatížení fungování vědy a výzkumu znevýhodňující ženy. A současně je to také uznání zásadního významu aktivit na podporu dívek v co nejranější fázi vzdělávacího systému a na podporu žen ve vědě. Ač je genderová spravedlnost ve vědě hodnotou sama o sobě, je také nutnou, i když nikoli postačující, podmínkou pozitivního společenského rozvoje.

 

2) Každé vědkyni bych přála, aby si nikdy nenechala nabourat svoje sebevědomí tím, když znovu a znovu naráží na institucionální genderové bariéry, které se maskují jako individuální neúspěchy. A nám všem bych přála, aby se nám podařilo prosadit takovou organizaci vědy, která nebude jednostranně upřednostňovat průměrný status-quo-tvorný výzkum, ale umožní skutečně inovativní výzkum překračující hranice současného poznání. Předpokládám, že tato organizace výzkumu pak bude i genderově spravedlivá. Prvním krokem by mohlo být opuštění nesmyslného lpění na kvantitě vědeckých výstupů a jejich přepočítávání na peníze.

 

3) Popravdě současný společenský vývoj příliš prostoru pro radosti nenechává, protože nárůst násilí a agresivity ve veřejném prostoru a diskurzu je znepokojivý a před sociální vědce a vědkyně klade velké výzvy. Nicméně přeci jen se něco najde. Mám radost z toho, že mi v zahraničním vědeckém časopise vyšel článek o deformované emancipaci. Dále mám radost z práce na kolektivní knize k připomenutí velmi inspirativního díla kritického teoretika Ulricha Becka, která vyjde v Sociologickém nakladatelství. A v neposlední řadě mám radost z ustavení výzkumného programu Globální konflikty a lokální souvislosti na Akademii věd ČR, který otevírá prostor pro prohloubení spolupráce napříč jednotlivými obory například k tématu migrace, globálních nerovností, mezikulturního dialogu a globální spravedlnosti, jejichž výzkum je bez genderové perspektivy vždy neúplný.

   

prof. MUDr. Eva Syková, DrSc., senátorka a ředitelka Ústavu experimentální medicíny AV ČR
1) Ženy dnes stále potřebují podporu v době, kdy se rozhodují o své kariéře, kdy zakládají rodinu, kdy potřebují získat více vedoucích pozic a kdy se potřebují vzájemně více podporovat. Velmi důležitá je úloha úspěšných žen jako vzorů pro začínající vědkyně. Takovou úlohu mohou aktivity spojené s Mezinárodním dnem žen ve vědě plnit.

 

2) Pochopení kolegů a rodiny, radost z výsledků vědecké práce a společenské ocenění. K tomu hodně zdraví a také štěstí!

 

3) Velkou radost mám ze zájmu soukromých investorů o spin-off firmu našeho ústavu a ze zájmu mecenášů ze soukromé sféry investovat do biomedicínského výzkumu. Musím přiznat, že mne potěšilo moje druhé místo v soutěži TOP ženy Česka. Ze 300 nominovaných bylo celkem oceněno 6 žen z oblasti manažerek, ředitelek, podnikatelek, političek a vědkyň.

 

MVDr. Pavel Bělobrádek, Ph.D., MPA, místopředseda vlády, předseda Rady pro vědu, výzkum a inovace

1) Na vysokých školách v současnosti studuje víc žen než mužů, jen málo vysokoškolaček pak ale pokračuje ve vědecké práci. Málo žen máme také v technických oborech, a to je škoda. Věda potřebuje ženy a ženy potřebují podporu, aby se pro toto náročné poslání rozhodly.

 

2) Vědecká profese je velmi náročná na skloubení pracovního a rodinného života. Přál bych si, aby se nám dařilo přivést a hlavně udržet více vzdělaných a talentovaných žen ve vědeckém prostředí. Ženy vědkyně představují nevyužitý potenciál.

 

3) V poslední době mě potěšil vznik Volební akademie žen, která chce přivést více žen do politiky. Politika je totiž stejně jako věda zatím spíš mužským hřištěm. Proto vítám každý projekt, který ženy motivuje zapojit se víc do veřejného života.

   

Mgr. Ľubica Kobová, MA, Ph.D., Katedra genderových studií, FHS UK
1)  Šípim tam veľkú konšpiráciu... Podľa mňa je cieľom Organizácie spojených národov zvýšiť počet riadne zamestnaných filozofiek a politických teoretičiek v Českej republike z jednotiek na desiatky.

 

2) Želať vytrvalosť je asi zbytočné – tie, ktoré vo vede a výskumu pracujú, vedia, že to bez vytrvalosti a istej zaťatosti v sledovaní toho, čo ich zaujíma, nejde. Budem prozaická: želala by som im, nám, dostatok peňazí. 

 

3) Veľmi ma potešilo niekoľko prajných reakcií na knihu, ktorú som pripravila minulý rok na vydanie vo vydavateľstve Aspekt – Feministky hovoria o práci. Texty – a najmä pôvodné filozofické a etnografické texty autoriek zo Slovenska a Poľska – sa dostávajú do univerzitných sylabov, čo je pre mňa známka toho, že do diskusií o práci a kapitalizme dnes majú čo povedať. 

 


Marcel Kraus, M.Sc., Technologická agentura ČR
1) Nízké zastoupení žen ve vědě, bariéry v jejich zapojování do rozhodovacích a řídících procesů či rozvoj principů odpovědného výzkumu a inovacích je očividně výzvou nejen v naší zemi, ale i ve světě. Potenciál v podobě specifických znalostí, zkušeností nebo kreativity žen je již dávno rozpoznán jako strategická surovina, která ovšem leží ladem. To si žádná země dlouhodobě nemůže dovolit. Mezinárodní den žen a dívek ve vědě může pomoci zviditelnit toto téma i v zemích, kde kultura rovných příležitostí a diverzity není ještě tolik rozvinuta. 

 

2) Přeji jim, aby jakékoliv jejich rozhodnutí bylo učiněno na základě jejich svobodné vůle, a ne nutným vyústěním nepříjemné situace, do které se dostaly vlivem přetrvávajících překážek a stereotypů.

 

3) Možnost zapojit se do sítě GENDER-NET v rámci Evropského výzkumného prostoru a poměřit se tak se zeměmi, ve kterých se principy rovných příležitostí, diverzity a nediskriminace etablují po desetiletí.

   

prof. Jana Dostálová, Ing. CSc., Vysoká škola chemicko-technologická v Praze
1) Podle mne je to proto, že většina žen má horší podmínky pro vědeckou práci než muži a je nutno jejich práci ocenit a také snad jako inspirace pro muže, aby svým ženám více pomáhali.

 

2) Ženám ve vědě bych popřála, aby se radovaly z výsledků své práce, i když někdy nejsou tak rozsáhlé, jak by si představovaly, protože z důvodů péče o děti nemohou práci věnovat tolik času jako jejich mužští kolegové. Děti vyrostou a času pro vědu budou pak mít dostatek. Může se i stát, že částečné přerušení intenzivní práce v době, kdy se věnují rodině, pomůže zlepšit invenci pro další vědeckou práci. 

 

3) Vzhledem k věku již vědu "moc nedělám", ale věnuji se intenzivně popularizaci vědy o výživě a potravinách a mám radost, když se mé informace lidem líbí a považují je za užitečné. Také mě potěšilo, když se studentům líbily mé přednášky z Potravinářského zbožíznalství. Mám radost i z toho, že prosperuje časopis Výživa a potraviny, kde v současné době působím jako předsedkyně redakční rady.

   

Mgr. Soňa Hermanová, Ph.D., Vysoká škola chemicko-technologická v Praze
1) V řadě míst na světě nemají dívky a ženy možnost dostat se snadno ke vzdělání, natož se uplatnit ve vědě. Tím, že tento den přejde do povědomí širší společnosti, mohly by dívky a ženy dostávat větší podporu své rodiny, přátel a být lépe akceptovány vědeckou komunitou. Není jednoduché bez podpory kombinovat rodinu a vědu a kdo to nezažil, tak to nepochopí.

 

2) Popřála bych, aby radost z toho, že se něco povede, vyvážila ty hodiny strávené prací v laboratoři.

 

3) Syn se naučil lyžovat. V práci jsem potkala Fatimu, se kterou se rýsuje spolupráce. Akceptovali nám do časopisu článek, na kterém jsme pracovali vedle paní doktorky z jiného ústavu tři kolegové z našeho ústavu polymerů (tak se cítím jako člen týmu, který má trošku úspěch a vize do budoucna a vedle toho mám radost v osobním životě).

   

Margareta Chlubnová, studentka práv University College London, viceprezidentka spolku Leading Women Society, který se zasazuje o zlepšování příležitostí žen v oblastech, ve kterých jsou nedostatečně zastoupeny
1) OSN se v poslední době aktivně zasazuje o rovnost mužů a žen, což je vidět třeba na podpoře kampaně HeForShe. Tento přístup obnáší zvyšování povědomí o oblastech, které zůstávají problematické, jako je právě nerovnost příležitostí žen ve vědě či nepřívětivé prostředí, které ženy od výběru kariéry v této oblasti odrazuje a podobně. Zároveň je to podle mě skvělá příležitost pořádat různé osvětné akce a také způsob jak ocenit to, jak současné vědkyně přispívají k vědeckému pokroku. 

 

2) Popřála bych jim, aby kolem sebe měly kolektiv blízkých lidí, kteří je podporují v jejich kariérní volbě. Dále aby jejich pracovní prostředí podněcovalo jejich profesní růst a aby se jim dařilo dosahovat vytyčených cílů a s nimi spojeného zaslouženého uznání. 

 

3) Při studiu pracuji pro vzdělávací charitativní organizaci Debate Mate, v rámci které učím na základní škole debatu. Většinou se jedná o sociálně znevýhodněné školy, které jsou dotované státem a kde děti neplatí školné. V prostředí, ve kterém se tyto děti pohybují, je pro ně debata jednou z mála možností, jak mohou získat dovednosti, které jim zlepší výchozí pozici při výběrovém řízení na vysoké školy či při pracovním pohovoru, jako je schopnost sebeprezentace či argumentace. Velkou radost mi udělalo, když se po několika měsících, co na škole vyučuji, začaly zapojovat i děti, které se ze začátku hodně styděly, a bylo je proto těžké pro debatu nadchnout. Je pro mě velmi motivující vidět, jak se každým týdnem děti zlepšují. 

 


prof. Ing. Jiří Drahoš, DrSc., dr. h. c., Akademie věd ČR
1) Je obecně známo, že muži a ženy sledují v životě poněkud odlišné cíle, což se do jisté míry odráží i v jejich kariérních preferencích. Ustanovení Mezinárodního dne žen a dívek ve vědě proto považuji za impulz, jenž má především za cíl povzbudit nadané ženy a dívky, kterých je ve vědě stále málo.

 

2) Co nejvíce špičkových vědeckých výsledků, stimulující atmosféru na pracovištích a dobré rodinné zázemí.

 

3) Velmi dobré přijetí nové Strategie AV21 jak podnikatelským sektorem, tak státní správou.

 

Mgr. Helena Fulková, Ph.D.
1) Nevím, proč to zrovna připadlo zrovna na tento den. U nás v rodině se vždy slavil MDŽ jakožto symbol boje žen za lepší pracovní podmínky, proti diskriminaci a proti dětské práci. 
 
2) Ženám ve vědě bych popřála, aby se nikdy nedostaly na morální scestí. A pokud už budou stát před etickou volbou, aby nikdy nezapomněly na to, co je správné, protože celá věda stojí na důvěře a poctivé práci.
 
3) Rozhodně mám největší radost z pozvání, abych opět pracovala v Japonsku. 
 

Mgr. Jiří Kolman, Ústav výzkumu globální změny AV ČR, v. v. i.
1) Postupně si společnost uvědomuje, že pořád jsou opomíjeny nápady velké skupiny lidí - žen. Zbytečně tak dochází k problémům, které by nebyly, kdyby ženy u toho byly.

2) Kuráž!

3) Je vidět, že ledy se hnuly. Např. Technologická agentura ČR otázku zapojení žen již aktivně reflektuje, a to se jedná o rozvoj technologií tj. tradičně maskulinní oblast. Debata k této problematice ve společnosti občas rovněž je, i když občas nabírá bizarní směr (viz např. loňská výstava fotografií aktů v Knihovně AV během Týdne vědy a techniky).

 

Ing. Beáta Vilhanová, Vysoká škola chemicko-technologická v Praze, t.č. ve Švýcarsku

 1) V mém okolí (tj. na českých a švýcarských chemických pracovištích) nepozoruji, že by bylo žen ve vědě dramaticky málo. Nicméně, tento den OSN vyhlásila celosvětově a je bohužel spousta zemí, kde je situace mnohem horší. Myslím, že nejvyšším cílem iniciativ typu "ženy ve vědě" – trochu paradoxně – je, že bychom se dostali ve vědě i ve společnosti do fáze, kdy nebudeme ani sekundu přemýšlet, zda na dané pozici pracuje muž nebo žena, a přihlédneme výhradně k jeho schopnostem a kvalifikaci.


2) Přála bych ženám úspěšně zvládnout skloubení práce a založení rodiny. To je často nelehký úkol.


3) Konečně jsme se Švýcary publikovalil dlouho připravovaný článek, který se dostal až na titulní stranu časopisu.

 


RNDr. Alice Valkárová, DrSc., Matematicko-fyzikální fakulta UK, laureátka Ceny Milady Paulové za rok 2015

1) Řekla bych, že proto, že chce motivovat ženy a dívky, aby se odhodlaly věnovat se vědě, a ty, které se vědě už věnují, maximálně podpořit.


2) Popřála bych jim, aby si vybraly dobře své životní partnery, takové, kteří by tolerovali práci svých žen, podíleli se na práci v domácnosti  a starosti a péči o děti. Popřála bych jim, aby, pokud budou chtít, mohly umístit své děti v kvalitních mateřských školkách. Ostatní jim snad už ani není třeba přát, protože si myslím, že ty ženy, které se  rozhodly pro vědeckou dráhu, už hodně dobře vědí, čeho chtějí dosáhnout a jistě se jim to dříve nebo později podaří.


3) Pocity radosti a těšení se, jsou velmi charakteristické pro dětský  věk. S postupem času lidé ztrácejí schopnost se radovat a těšit, ale já si myslím,že je důležité si tuto schopnost uchovat co nejdéle. Největší radost mám z toho, když se mi něco povede a když někdo ocení mou práci nebo práci mých studentů. Kromě toho mně těší se podívat někam do krásné přírody, popovídat si se zajimavými lidmi, dozvědět  se, jak něco v přírodě i společnosti funguje, a nemusí to být zdaleka z mého oboru. V poslední době mně potěšily výborné známky mé vnučky na  gymnáziu, které mi dávají jakousi naději, že se snad v životě v  budoucnu dokáže uplatnit.