Úvodní stránka >

Měníme vědu >

Rodičovství a granty

Diskriminující systém podpory výzkumu Vytisknout stránku

České grantové agentury a ministerstva - na rozdíl od těch zahraničních - standardně nepočítají s možností souběhu rodičovství a řešitelství grantu či projektu účelové podpory. NKC - ženy a věda se proto dlouhodobě zasazuje o změnu tohoto přístupu.

 

KONTEXT FINANCOVÁNÍ ČESKÉHO VÝZKUMU

Výzkum v České republice je financován prostřednictvím institucionální a účelové podpory. V prvním případě jdou veřejné finance přímo instituci, na níž se výzkum provádí, druhý předpokládá účast jednotlivých vědců a vědkyň a/nebo jejich týmů v soutěžích, kde se hodnotí podané návrhy výzkumných projektů. Druhý způsob financování výzkumu je v rámci vědních politik v České republice ale i ve světě čím dál silněji preferován.

Projekty účelové podpory jsou na rozdíl od běžné institucionální podpory vždy krátkodobé. Trvají od jednoho roku do pěti let, přičemž obvyklá délka je dva až tři roky. Úspěchy v soutěžích o účelovou podporu představují důležitý kariérní milník a položku do profesního životopisu vědce a vědkyně a jsou také do značné míry osvědčením, že vědkyni nebo vědci může být udělena podpora další.

 

PROBLÉM

Státní instituce, které rozdělují finance na výzkum z veřejných prostředků (ministerstva a grantové agentury), nemají žádnou transparentní politiku jak při souběhu výzkumného projektu a těhotenství či mateřské/rodičovské dovolené postupovat. V praxi obvykle doporučí řešitelce/řešiteli, aby zvážil/a ukončení projektu, aby se jej vzdal/a a nezahajoval/a jej (v případě, že jde o projekt jednotlivce), nebo aby řešitelství projektu předal/a jiné osobě z týmu (bez záruky zajištění nároku na zpětné předání po návratu). Argumentem, proč nelze řešení výzkumného projektu přerušit nebo posunout jeho zahájení je, že by provedený výzkum nemusel být později aktuální, nebo že instituce musejí vykázat v zákonem stanoveném horizontu pěti let výsledky financovaného výzkumu do Rejstříku informací o výsledcích. V řadě zemí západní a severní Evropy, ale i v Polsku a Slovinsku s těmito prodlevami problém nemají.1 

Ve svém dopadu tak vědkyně, jež stejně jako většina žen s dětmi v České republice odchází na rodičovskou dovolenou, ztrácí na rozdíl od mužských kolegů možnost svůj vysoutěžený výzkum provádět, publikovat z něj vědecké výstupy a zvyšovat si své profesní renomé. Tato situace odpovídá nepřímé diskriminaci na základě pohlaví, jak ji definuje antidiskriminační zákon.2

 

NÁŠ POSTUP

  • Od roku 2005 na tento problém upozorňujeme odpovědné instituce a komunikujeme o něm s předsedy vlády (resp. předsedy Rady pro výzkum a vývoj) i grantovými agenturami >>>

  • Duben 2012: podaly jsme podnět veřejnému ochránci práv ve věci podezření z nepřímé diskriminace na základě pohlaví u tzv. postdoktorských grantů v případě nejvýznamnější grantové agentury, která v ČR rozděluje finance na výzkum >>>

  • 23. ledna 2013: ombudsman potvrdil podezření z diskriminace a doporučil Grantové agentuře ČR zásadní změny v grantovém systému postdoktorských grantů >>> 

  • 11. března 2013: GA ČR zveřejnila stanovisko, v němž konstatuje, že některé z ombudsmanových návrhů implementuje pro postdoktorské projekty soutěžené v roce 2014 a zahajované v roce 2015 >>>

  • 27. listopadu 2013: GA ČR vydala prohlášení, že postdoktorské projekty od roku 2014 ruší a nahrazuje je projekty juniorskými >>>

  • 25. února 2014 zveřejnila GA ČR zadávací dokumentaci k juniorským grantům >>>, jejíž znění považujeme z hlediska zprávy ombudsmana za problematické.

  • 4. března 2014: NKC - ženy a věda žádá GA ČR, aby pravidla juniorských grantů upravila, a vyzývá vedení výzkumných a vysokoškolských institucí a (akademickou) veřejnost, aby této žádosti vyjádřily podporu >>>

  • 6. března 2014 se v návaznosti na naši iniciativu GA ČR vyjádřila, že zváží změny v grantovém schématu juniorských grantů >>>

  • 17. března 2014: Ukončily jsme sběr podpisů pod otevřenou výzvu. Podpořilo nás 740 osob z řad akademických pracovnic a pracovníků, studujících a zainteresované veřejnosti a také 11 ředitelů/ředitelek výzkumných institucí a rektorů vysokých škol.

  • 18. března 214: Oslovily jsme vicepremiéra pro výzkum, vývoj a inovace a předsedu Rady pro výzkum, vývoj a inovace v jedné osobě, aby se zabýval problematickým nastavením grantů i otázce genderové rovnosti ve vědě >>>

  • 28. ledna 2015: Vláda schválila změny juniorských grantů, které zlepší situaci vědkyň a vědců - rodičů. Ve spolupráci s odd. rovnosti žen a mužů Úřadu vlády byla řada našich připomínek a podnětů vypořádána kladně! >>>

 


 

Ohlasy v médiích

 

NKC - ženy a věda o problematice psalo v newsLetteru v březnu 2010, říjnu 2011 a v lednu 2013.

 

 

 

 


1  V zahraničí často rodinná politika státu a zaměstnavatelé podporují rychlejší návrat žen do zaměstnání (např. prostřednictvím dostupné péče o malé děti, nebo mzdovou politikou, která umožní vědkyním a vědcům si péči zaplatit. Takové situaci je ČR na hony vzdálena (viz zde a zde).

Par. 2, odst. 4. Antidiskriminačního zákona (zákon č. 198/2009 Sb.) říká: „Za diskriminaci z důvodu pohlaví se považuje i diskriminace z důvodu těhotenství nebo mateřství a z důvodu pohlavní identifikace.“