Úvodní stránka >

Cena M. Paulové >

Letošní ročník

Cena Milady Paulové 2016 Vytisknout stránku

 

Cena Milady Paulové v roce 2016 v oblasti zemědělských věd[1]

byla udělena

profesorce Zdeňce Svobodové

Foto: Michal Ureš

 

Cenu z rukou náměstka ministryně školství Roberta Plagy 30. listopadu obdržela profesorka Zdeňka Svobodová z Veterinární a farmaceutické univerzity Brno. Laureátka se zabývá výzkumem akvakultur, především toxikologií ryb. Věnuje se také kontaminaci vodního prostředí rezidui léčiv, pesticidů, hormonálních přípravků a dalších syntetických látek používaných v kosmetice a čistících přípravcích a jejich možnému vlivu na organismus ryb. Pro její erudici se na ni často obracejí rybářské podniky a veterinární lékaři ve snaze řešit případy otrav a následných úhynů zvířat.

 

Proč zemědělské vědy?

Rok 2016 byl Valným shromážděním OSN také vyhlášen za Mezinárodní rok luštěnin, aby byl zviditelněn pozitivní přínos těchto zemědělských plodin.[2] Letos tomu je navíc 95 let, kdy v zemědělských vědách absolvovaly na české univerzitě první ženy. 28. 6. 1921 absolvovala Marie Kuklová[3] a Anna Horynová[4] (s vyznamenáním) a také dvě studentky z Jugoslávie (Ljerka Filipovičová a Jelica Radosavljevicová). Patřily mezi ženy z vůbec prvního ročníku absolventek Českého vysokého učení technického.[5]

Jaká je situace v zemědělských vědách dnes? V ČR došlo od roku 2001 právě v zemědělských vědách ve srovnání s ostatními obory k nejzásadnějšímu nárůstu zastoupení žen, a to jak v magisterském, tak v doktorském studiu. V roce 2014 je zastoupení žen mezi studujícími magisterského studia zemědělských věd 66 % (tj. o 14 procentních bodů víc než v roce 2001). Na úrovni doktorského studia je rozdíl ještě větší: podíl žen se tu zvýšil o 21 procentních bodů na hodnotu 56 %. Zastoupení mužů a žen na pozicích výzkumníků se ale nijak nezměnilo: v zemědělských vědách působí stejně jako v roce 2001 40 % výzkumnic. Znamená to, že kvalifikované ženy akademickou půdu opouštějí právě po absolvování doktorského studia. Cílem Ceny Milady Paulové je tento rok povzbudit více žen, aby se výzkumné práci v zemědělských vědách věnovaly, a ocenit význam práce těch, které tak již činí.

Smyslem udílení Ceny je veřejně a také formou finančního daru ocenit vědeckou práci významných českých badatelek, podpořit ženy ve vědě a inspirovat začínající vědkyně nebo studující, které vědeckou dráhu zvažují. Cena je určena významným vědeckým osobnostem za jejich přínos rozvoji oboru, včetně pedagogické činnosti, vedení diplomových a disertačních prací, ale také za spolupráci s občanskými organizacemi nebo průmyslovou sférou. Je určena vědkyním, které se angažují v akademické, občanské nebo soukromé sféře. Cena je každý rok udělována v jiném oboru.

 

foto: MŠMT

Stručné představení laureátky a nominovaných v newsletteru 11/2016

Rozhovory s laureátkou a nominovanými

 

Nominovány byly (v abecedním pořadí):

Ing. Ludmila Ohnoutková, Ph.D.
Univerzita Palackého v Olomouci

doc. Ing. Jana Podhrázská, Ph.D.
Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy/Mendelova univerzita v Brně

doc. Jana Řepková, CSc.
Masarykova univerzita

prof. MVDr. Zdeňka Svobodová, DrSc.
Veterinární a farmaceutická univerzita Brno

prof. Ing. Jiřina Száková, CSc.
Česká zemědělská univerzita v Praze

O vítězce rozhodla porota ve složení
Ing. Jaroslava Domkářová, Ph.D., MBA, LL.M, Výzkumný ústav bramborářský Havlíčkův Brod, s.r.o., předsedkyně poroty
prof. RNDr. Eva Matalová, Ph.D., Ústav živočišné fyziologie a genetiky AV ČR v Brně
prof. Ing. Vilém Podrázský, CSc., Fakulta lesnická a dřevařská, Česká zemědělská univerzita
Mgr. Hana Štěpánová, Ph.D., Výzkumný ústav veterinárního lékařství, v.v.i.
prof. MVDr. Vladimír Večerek, CSc., MBA, Fakulta veterinární hygieny a ekologie Veterinární a farmaceutické univerzity Brno
prof. Ing. Ivan Wilhelm, CSc.     MŠMT

 

Vyhlášení soutěže
Pravidla soutěže
Formulář pro nominace
Informace o Ceně Milady Paulové
Předchozí ročníky

 

 


[1] výzkum v oblasti agronomie, lesnictví, rybářství, chovu zvířat, zahradnictví či veterinární medicíny, viz Frascatti Manual (OECD, 2002, str. 68) http://www.oecd-ilibrary.org/docserver/download/9202081e.pdf?expires=1455809734&id=id&accname=guest&checksum=7656C3A860D656EE6E76731F999A780F.

[2] Luštěniny jako čočka, fazole, hrách a cizrna jsou důležitou součástí jídelníčku na celém světě. Jsou významným zdrojem bílkovin, rostlinných proteinů a aminokyselin. Jsou symbolem zdravého životního stylu. Využívají se k prevenci chronických onemocnění a obezity. Podporují udržitelné zemědělství a potravinové zabezpečení, váží dusík a zlepšují tak úrodnost půdy, mají také nízkou uhlíkovou stopu a přispívají tím ke zmírňování změny klimatu (http://www.fao.org/pulses-2016/en/, http://www.osn.cz/mezinarodni-rok-lustenin).

[3] Téma práce: Číselné poměry krevních tělísek v krvi kura domácího. Jako první žena dosáhla hodnosti doktora technických věd v ČSR a ve střední Evropě vůbec.

[4] http://www.databazeknih.cz/autori/anna-horynova-64811, v roce 1931 získala titul Ing. s prací Studie o vegetativním množení konifer řízkem.

[5] Zdroj: podklady k historii žen na ČVUT, zpracovala a poskytla Jiřina Masnerová.

Odběr newsletteru